Ze Žernovic alou na slavnosti

Tak nám to opět začalo. Přišlo léto pod Branšák, hřiště se povedlo dokonce posíct a my absolutně nepřetrénovaní jsme vyrazili na první soutěž ŠHL do Žernovic. Nicméně před tím nás čekala ještě jedna příjemná činnost, postavit stany, upravit parket, připravit podium, vyprázdnit tojku, naložit masíko, roužnout gril a narazit strakonické pivčo. A to všechno ku příležitosti pátého ročníku Zdíkoveckých slavností. Jedinou vrásku na čele nám však způsobovala podmračená obloha, která nás nakonec nepodržela a poslala k zemi svůj mokrý náklad.

Ale nakonec v Žernovicích se neopakovala mokrá situace z loňských Přechovic, kdy na nás dopadly provazy vody. Byli jsme druzí na řadě, a to ještě bylo klidné počasí. Nu a na start jsem dali standardní dvacítku a 6 setin k tomu. Vzhledem k tomu, že ostatní soupeře nepodrželo počasí ani technika, nakonec nám přineslo solidní 8. místečko z cca. 25 týmů chalanů. Takže zase o důvod víc si dát na slavnostech Blutwurza.

Však jsme se v Žernau moc dlouho nezdržovali. Stačilo jenom povolat řidiče blokujíc náš odjezd a cesta domů byla volná. Domů hlavně pospíchal Mates, vrchní to „pečák“ kuřecího masíčka a paprikových klobás a vládce grilu, neboť mnohé hladové jazýčky již čekaly na výše uvedenou poživatinu. Aby nebylo jenom od masa, stála se dlouhá fronta s pomalu podpultovým prodejem na langoše paní Vondrkové, jejíž dvě plotýnky, rozžhavené do ruda, dělaly, co mohly. Zapláchnout mastnotu se mohlo chmelovými produtky Strakonického pivovaru v čele s Klostermannem, Otavským zlatým a jedenáctkou. Pro „nepíče“ jest na čepu Kofola. Pokud je k chuti něco ostřejšího, nechybí tradiční lihovina – Rum, „štok“, becher a hlavně – nejdrsnější, nejlepší, nejbrutálnější, nejkrásnější, nejvíce hlavě způsobující kutání – oblíbený Blutwurz. Takže pánvičky třeste se, některé z Vás mnou protečete..Nakonec jich pár řádek bylo. Fuj, příštích pár měsíců to pít teda nebudu, zase kutali ráno permoníci.

Ale nezůstalo jenom u jídla, resp. dobrého jídla a pití. Slavnosti tradičně doprovází bohatý kulturní, sportovní a společenský program, který tradičně začíná soutěžemi pro děti. Takže děti za nějaký ten pišingr a ňaminu nosily vajíčka na čas, chodily svázané gumičkou apod. Dospělí pro změnu běhali na chůdách, drželi tuplák na čas, tradičně se bahenně přetahovali. Novou soutěží byla synchronní chůze dvou jedinců na upravených lyžích, z nichž první ze šátkem na očích viděl úplný ho..o. Cílem bylo dolyžovat k židličce a nasát pivo na ex.. Jelikož alkohol počal pomalu stoupat do mozku, byly k vidění zajímavé pohyby a momenty, za které by se nestyděl ani Lukáš Bauer či Alberto Tomba.

K tomu všemu hemžení hrála tradiční kapelka UNIKOL. Dále program zpestřily krásné mažoretky se svým vystoupením a plechoví hrdinové pod vedením Standy Štourala, předvádějící lité boje l4. století. Některá rána opravdu nebyla natrénovaná a statný rytíř tak vydal statný hek… A hlavní hvězdou budiž známý bratr neméně známého zpěváka Milan Schelinger s výtečným koktejlem od „mražených jahod“ po „špenát“..

Nakonec to končilo kolem za ranní rosy a brzkého svítání. Bohužel voda a zima = návštěva mínus tak sto lidí. Ale těch dvě stě co dorazilo, jim patří velký dík. Tak za rok na nás sluníčko sviť, ať můžeme Blutwurz piť..

                                                                                                                           Mak

 

P. s. Tato akce byla toho času poslední pro našeho proudaře Honáka, neboť ten nás záhy na čas opustí „geráde aus“ přes „Lamač“ do země hrdého Albionu. Ergo doufáme, že se kluk ze „Ždíkovce“ někde v Anglii neztratí, že se naučí něco žblebtnout. A hlavně doufáme, že se na ligu nevrátí z novým soutěžním týmem Manchester United Fire Department…:-)

 

zpět