Žernovice 2010 aneb Fífa bere za plyn

Tak zas přišla sobota. To je zajímavý fakt, že po pátku vždycky přijde sobota. Sobota v létě znamená nějakou hasičskou soutěž, a ta konaná 31.7.2010 byla u Kobylí hory v Žernovicích.

Jelikož je doba dovolených a každý z nás s jistě chce odpočinout. Tudíž Pejša objevil krásy Českého ráje, Českého Švýcarska a jiné pamětihodnosti severních Čech. Původně jsem se měl kochat Plavčickou bránou s ním a s Kendym, dovolenou jsem měl též, ale nedělní před výjezdový fotbálek mi vystavil stopku. Resp. Samova noha, o kterou jsem se div nepřerazil. Tj. nakopnutý nárt.  I tak se Pejša stačil vrátit k sobotě, aby posléze po soutěži do Tábora vyrazil. Nicméně chyběl strojník Buky, který kamsi se svou přítelkyní na dovolenou vyrazil. Tudíž obnovenou „frymburskou“ premiéru na mašině měl troják Fífa.

Cesta tam byla fajn. Pejša jel s Avií a já se spolehlivým Láďou Caisem, jeho švagrem a Matesem jsme jeli mým autem. Než jsme nabrali Matese, dali jsme Pejšovi trošku „fóra“, abychom ho nad Vimperkem řádně předjeli.. Láďa mi posléze poradil zkratku - přes Lažiště a Oseky do Prachatic. Říkal jsem si, je to zkratka, tudíž horší cesta a to delší. Láďu jsem tedy proklel za Lažištěmi u cedule „Prachatice 10 km“. Nu nic, nakonec jsme do Žernovic trefili jako první, i když na „kruháči“ v Prachaticích jsme měli náskok na Pejšu v supící Avii asi 100 metrů. Však mi Pejša povídá, že se mnou domů nepojede, protože náhradní řidič Fífa by tam byl s Avii a s diplomem dřív.

Čekala nás trať mírně z kopečka a 9. místo na startovním roštu. Fífa se tedy posunul k savici a polechtal plyn u mašiny. Jako troják nám opět vydatně pomohl, resp. rozdělovač na svou značku donesl Pavel Uhlík z Drachkova, neboli „trojlama“, který se minule v Přechovicích osvědčil. Tudíž mu opět děkujeme velmi.

Fífa za to vzal a stopky Pejša s Honákem zastavili po prostřiku v čase 20,22 sekundy. V ten moment to bylo 4. místo. A když jsem konečně přemluvil Pejšu, že pojedeme domů po normálních cestách, tak jsme byli pátí. Zaručené zprávy od Fífy hovořily jasně o tom, že nakonec jsme byli na 8. místě. Tudíž jsme si zaběhli velké vyřazovací finále na 2B a béčkovou proudnici, v prvním kole s Budilovem A.

Jelikož jsme já, Pejša a Mates, jenž doma musel dřevo na zimu „robiť , jsme odjeli, zbytek teamu zapojil přihlížejícího Láďu. Wenna si půjčil „Hupliho“, tj. „savlamu“ z Drachkova, kterému ale klouzala savice, a i přes rychlejší výstřik na proudnici a prostřik jsme těsně Budilovu A podlehli. Nu nic, finále se přeciž počítá a body za 8. flek rovněž.

Průběh finále mi osvětlil Wenna na dětské noční soutěži v Benešově Hoře, kde jsme se posléze po „smráknutí“ sešli,   kroutíc hlavou nad útokem mladých hasičů z Nevcehle z Vysočiny-14,50 vteřiny na dětské vedení, strop.

Takže léto jede dál a teď je týden volna. Čehož bratři Doulové využili a kouzlo jižní Moravy a Pálavy objevovati touží. Však Eliška Honákovi oznámila: „jak v tom výletu nebude sklípek nebo dva, tak si mě nepřej…!!“ Fífa taky někam razí, Buky taky nedorazí. A zbytek týmu asi vyrazí „vočíhnout“ akci „noční výstřiky v Riu“ pořádané sborem našich „nejčastějších sousedek“ na soutěžích z Žihobec.

                                                                                                                           MaK

 

zpět