Okolo Třeboně…

…nejen, že se tam pasou koně. Pořádně „zakrmit“, pamětihodnosti prohlédnout a místním hostinských nějakou „outratu“ zanechat, dokáže i zájezd cca. 60 hasičů, kamarádů a přátel SDH Zdíkovec.

Tenkrát při návratu „ze z Plzně“  padaly návrhy v euforickém hodnocení, kam že se to vydáme příště. Padl návrh na Třeboň, lázeňský to skvost a stará to država v rukou Schwarzenbergů. Nu a naše pohotová pokladnička Ivana a velitel Fanda toto spunktovali, termín zamluvili,dostatečné přibližovalo ze Strakonic objednali  a lidi do něj sehnali. Samozřejmostí účastníků zájezdu jsou oranžová trička a cihlové mikiny. A tak se tento zájezd vydal  na cestu dne 21. „květence“ 2011.

Pro velký zájem byl každý velký autobus malý. Nakonec nám pomohli ve Strakonicích, kde nám poskytli tu největší káru, co měli. Ještě k tomu nabízeli valník, to kdyby náhodou… Nakonec se kolem 60 lidí poskládalo, šikovný řidič Milan Sova polechtal „koně“v motoru a nach Třeboň takto vyrazil. Po dojezdu nás nejdříve čekala hrobka Schwarzenbergů na druhém břehu Světa. Pozorný výklad, tiché místo a příjemné prostředí nás dostatečně připravili na další akce.

Tentokrát byl plán akce přeci jen trošku volnější, tudíž klasická „co-chcárna“. Ergo dělej si každý účastníku,  co chceš. Takže někdo prošel náměstí, vyběhl bílou věž na náměstí, někdo prošel trhy tamtéž. Někdo pozorně sledoval výklad na zámku.. A naprostá většina se zúčastnila exkurze v tamním pivovaru Regent, jehož založení proběhlo jen okamžik od příchodu praotce Čecha do této  země, mlékem, strdím a chmelem oplývající. Přesněji kolem 1379. A když nebyla možnost návštěvy pivovaru, tak vedle byla pivovarská hospoda a těch našich oranžových triček tam či venku sedělo taky dost a toliko se koštovala kvasnicová 16, či řezaná 13.

Nicméně další „strop“ byl v čase oběda. Sice někteří vyrazili k obědu někam do města, ale většina se sešla v restauraci „Šupina“, kde si „pošušňávala“ na výtečné místní specialitě, kapřích hranolcích s bramborem. Ani kostička v kapřích hranolkách, zázrak..

No a tak příjemné odpoledne plynulo, program utíkal a stejně všichni vlezli do toho pivovaru. Někteří sice ze sklepení vylezli až se třetí výpravou po nás, na sluníčku to bylo v ten moment jako sekerou do hlavy. Ale všichni jsme po vrácení kartičky návštěvníka dostali pozornost pivovaru, dárkové balení ležáčku Regent. Někteří z nás si ještě koupili 6-ti lahvové dárkové balení. Takže autobus pěkně cinkal, když vyjížděl domů.

Cesta byla veselá, družná. A jak pravil řidič Sova, zažil v autobuse opravdu všechno. Hraní na harmoniku? – klasika, nuda. Sólo Jirky na trubku? – zívačka. Ale aby tam někdo tancoval v uličce, když si tam polku střihl Benžo z Líbou, to dlouho neviděl a dlouho neuvidí. Leda že by příští rok vyrazil opět s námi. Nicméně vrcholné číslo pana řidiče, kterému jsme sborem poděkovali, přišlo až ve Zdíkovci, kdy dokázal s tou „velkou krávou“ nacouvat až k Ludvovi před hospodu. Osazenstvo jenom seběhlo schůdky a Ludva mohl začít roztáčet. A tak se končilo, zpívalo a hodnotilo až někdy k půlnoci.

Kam asi vyrazíme příště za krásami vlasti a chuti piva? Vyšší Brod, Krumlov, Domažlice neboli „Taus“ je to německy? Nechci být prorokem. Pro letošek mi stačí „okolo Třeboně…“

A tak by možná ta písnička či její sloka měla znít: „Tam okolo Třeboně, to není žádnej kec. Pasou se tam krásný koně a pivovar vypil Zdíkovec…“

                                                                                                                          MaK

zpět