Konec sezóny v tradičním duchu

Tak nám konečně skončila sezóna. Zaplaťpánbůh, dá se říci v našem slovníku… Těch justů a patálií bylo opravdu dost. Byla to dle mého ta nejhorší sezóna, co takhle běháme.

Na závěr nás čekala Sudoměř s rychlou tratí a dobrými terči. Byli jsme dokonce kompletní. Dokonce jsme dostali dva pokusy. Při prvním nám totiž někdo vypojil levý proud a Honák tedy jenom stříkal a máchal rukama.  Po druhém pokusu jsem mohl jít pro piva já, neboť  mi vypadlo z rukou druhé béčko, roztaženo tedy nebylo,  a i když Honák ztratil proudnici, bylo to mojí vinou v pr…li.. Takže Enko…

A co z toho plyne? Zůstali jsme mimo celkové pořadí a posunuli se někam, kde jsme dva roky nebyli, tj. někam na 17, či kdo ví jaké -nácté místo po sedmnáctce. V našem případě tedy N – neznamená  NEVADÍ…  Tohle eNko  totiž značí celý průběh sezóny – Na ho… A i když jsme se zdrželi na vyhlášení nejlepší patnáctky, jako uctivá návštěva, tak to N taky může znamenat – Na Nynějším vyhlášeNí Nemáme Nic pohledávat… Bohužel…

Aspoň jedno pozitivní z celé téhle patálie… V době temna se podařila jedna vlaštovka – posunout náš rekord trošku níž  - na 19,47…  Tak si odpočiňme a již brzy zahájíme další hon za body a za zvýšením našeho kreditu. I když si to nezasloužíme a měli bychom lézt“ kanálama“, sluší se poděkovat všem za podporu v těžkých časech – veliteli Fandovi, výboru, panu Hýskovi a všem aktivním i neaktivním hasičům i nehasičům, a  rodákům z té malé pošumavské vísky jménem Zdíkovec. Příště snad bude líp. Děkujeme...

                                                                                                                          Mak

 

 

 zpět