9. soutěžní zastavení – Sudoměř

(ktož sú boží bojovníci…)

 

Slavný vojevůdce Jan Žižka z Trocnova (který l. p. 1420 ve slavné bitvě u Sudoměře zahnal křižáky z pole do rybníka, kde je nechal v bahně utopit jako koťata) nemohl tušit, že o pár let později se u Sudoměře uskuteční další „bitva“, tentokráte hasičská..

Do této „bitvy“ vyrazila též „těžká jízda“ 7 bojovníků na červenobílém koni zn. Avia, s rodovým erbem – Pánů ze Zdíkovce a okolí – na boku. Do bitvy však dorazilo dalších 22 týmů udatných reků a 5 týmů bojovnic na zpěněných ořích s cílem postavit se „nepřátelským papežencům“ – neboli „křižáckým“ sklopným terčům a časomíře. V rukách nám nechyběly moderní zbraně – palcáty, sudlice, halapartny jsme vyměnili za hadice, rozdělovač a stříkačku.

Bohužel ne všichni táhli do této bitvy. Omluvný pergamen s voskovou pečetí dorazil od sousedního dvora – urozených majitelů panství stašského. V něm je uvedeno toto: „ My, knížata Jaroslav V.,jeho bratr Tomáš V. Petr II., Jiří XXIII.a další, sídlem na Stachách a v Březině, državou též v Michalově, Chalupách a Šebestově, tímto na svém rynku sobě i podaným poroučíme:  šenk otevříti, sudy naraziti, pivo z nich nalévati, nápoje žitné, bylinné a jiné hrdlem prolévati, maso a jinou krmi hodovati a za zvuků louten a bubnů kejklířů p. Staňka do rána pařiti… Jakožto důvod pro znovuotevření historické tvrze se starou technikou hasičskou…. Nechť prapory vlají, ohně žhnou a hudci hudou.!!!!“

Naší „vozovou hradbu“ jsem na základně postavili jako 15. v pořadí. Na znamení „Markraběte z Přechovic“ – p. Zdychynce jsme vyrazili v ústrety nepřátelské časomíře. Udatní rytíři – Jan ze slavného šlechtického rodu Doulů a Nikodemů a Zdeněk von Hasiczarnaux (čti: Hasičarnó) ze slavného rodu Pešlů – doběhli k terčům jako první, aby se zde utkali s časomírou. Nepřítel nakonec padl v čase 23,38 sec., což nezdolným bojovníkům ze Zdíkovce nakonec přineslo 13. místo v pochvalném výnosu Jana Roháče z Dubé o průběhu bitvy…

Na místě bitvy jsme se bohužel nezdrželi dlouho. Sice i zde byly naraženy sudy piva, ale nás čekala dlouhá cesta, a proto jsme osedlali svého koně a vyrazili domů, resp. na stašská panství poctít naše sousední knížata svou milostivou přítomností….

Něco masa bylo spolu s Pány ze Stach pojezeno, něco z naražených sudů či bylinných lektvarů firmy STOCK bylo společně vypito, zejména na „klid zbraní“, přátelství a sousedství obou panství. Hudci hráli, šenkýř nešidil na kvalitě a míře piva, tudíž nepropadl katu…Lid prostý i urozený se opravdu bavil až do rána.

Toliko o novodobé bitvě u Sudoměře….

                                                                                     My, MaK I., z boží vůle sepisovatel

                                                                                                   a.d. 20. srpen MMVIII

 

 

zpět