Turnaj sálovky v Kalenicích

Po loňském úspěchu v podobě pátého místa ze šesti jsme opět jako Zdíkovec 1897,5 vyrazili do Kalenic nastavit laťku o pár pater výše. Na tréninku herních situacích na Staších jsme se notně zapotili a u Vondrků taktiku doladili. Poznali jsme též nové vycházející hvězdy kopané jakožto Vlastíka, Láďu Caisů, Sama, Petra Albrechta a další. Bohužel tréninková účast byla až moc hojná. Na sraz reprezentace Zdíkovce dorazilo všehovšudy 4 borci – Pejša, Já, Mates a Wenda, a tak  nás ještě doplnil Víťa „námoř“ ze Stach a na místě též nejvěrnější sparťanský „ultras“ Pepa „Psycho“ z Kalenic….

Los moc přívětivý nebyl. První nás čekal vítěz z loňska Výškovice. Měli jsme často chuť bojovat, nicméně balon byl někde jinde, resp. na sálových botách hráčů Výškovic pod vedením Stašíka… Druhá střela na bránu mířila do tyče a třetí už za mě… A další dvě k tomu.. Na naší straně se pod našimi střelami, pokud nějaké byly, třásly místo gólmana Viktorie Výškovice okenní tabulky a sítě v rozích a za brankami. Takže 0:3…

Druhým soupeřem byla Svatá Maří. Vysoký chlapi s jednou nohou jak Pejšovo dvě na nás těžce vlétli.. no nevím, zdá se mi to trošku nefér, když za soupeře hrají skoro samí fotbalisté, ale budiž… Vzdorovali jsme dost, a prohráli jsme nezaslouženě 0:2… Dokonce jsme i párkrát trefili prostor branky, což bylo pozitivní…

Posledním soupeřem o umístění tj. o naše oblíbené páté místo, byly Žernovice. Na ty jsme si věřili, do konce i góla za přispění kalenické posily Pepy do branky vsítili.. Ale pět jich dostali, takže jsme posunuli laťku trošku níže na šesté místo. Tj. 1:5…

Nu nic, první jsme skončili, tudíž jsme dorazili na vyhlášení do kalenické hospody jako první. Jak se má hrát fotbal, nám při strakonické jedenáctce (teda kromě mě, šoféra výpravy) posléze ukázal instruktážní film o Klabzubově jedenáctce.. „Dáme si maximálně dvě piva, pojíme klobásku a pojedeme domů, musím se učit..“ (Wenna v půl jedné odpoledne…). Na vyhlášení jsme obdrželi cenu za šesté místo, „tekutý štrudl“, o který jsme se řádně rozdělili.. Následně následoval jiný strop fotbalu, zvaný Chelsea: Aston Villa, 7:1… To už nám pan domácí psal účet hráběmi, neboť po výkonu je třeba přijmout zpět minerály, stopové prvky, aby byla řádná moč… Tak soupeři, po nás se dostavující na vyhlášení, postupně odjížděli a my tam zbyli sami s místními… Než jsme byli odejiti, tak jsme podpořili místní referendum o nekácení vrostlého javoru. Přislíbili jsem osobní účast paní Kjučukové…

Bohužel osádce mimo mě náramně chutnalo, a než jsem tu pakáž vypakoval, měli na lístku 30 piv a naproti zvonilo klekání. Nakonec se mi povedl heroický výkon a dokonce všichni nastoupili… Načež začala diskotéka známých hitů pro starší a hluché řidiče… Opravdu příjemná terapie, když Wenda řevem hodným AC/DC se snaží zpívat Co jste hasičiiiii….. hm, takže z učení asi nebylo nic, viď Václave… J

Tak holt za rok doufám posuneme laťku – převážně tu fotbalovou. V hospodě v Kalenicích si pan domácí určitě nezapomene ořezat tužky a narazit „štěňátko“…

                                                                                                                                       MaK

 

 zpět