Přechovické nástřiky

Léto letí leteckým letem a další sobota už v půlce prázdnin přinesla další soutěž zařazenou do ligy ŠHL. Tuto připravili přechovičtí kluci na louce nad Volyňkou, tentokráte Pejšu a Honáka prověřily terče zrádné, modré – nástřikové. Bohužel sv. Petr po delší době opět otevřel stavidla, tudíž nás přešel strach z toho, že v kádi nebude ani kapka. Že vody bude dost, jsme se přesvědčili vzápětí.

Poprvé jsme nevyjeli kompletní. To teplota klesla na přijatelných 20 stupňů a náš Víťa „chca nechca“ musel uvést do provozu jednomístnou lanovku na Churáňově. Zájem o svezení byl opravdu veliký, ve dvě odpoledne se tam Fífa upřímně nudil, žvýkajíc svačinu, a zevloval po stanici. A fakt vážně uvažoval, že přeci jenom dorazí na náš útok. Nicméně jsme se již dříve domluvili s nejrychlejším rozdělovačem na ŠHL, rychlým jako Lama, dokonce Trojlama - Pavel Uhlík z Drachkova. Zaběhl „strop“, tudíž za týden dáme repete. Tímto za dnešek děkujeme velmi.

Tak jsme šťastně na místo dorazili, místo zabrali a slunečník postavili. Pejša se sice bál bahnitých cest alá rallye Dakar, ale projel všechno. Nás čekal výhled na sedmnáct soupeřů před námi. Holky z Žihobec tentokrát nedorazily, škoda, místo jsme drželi, altán bychom pomohli postavit, tretry bychom zapůjčili, pokecali bychom... JJ Holky šly holt za lepším na ZčHL. JJ Ale holky, s prominutím,  koukat na nějaký chlapy z Kalenic, nebo Nišovic, sídlících napravo od nás, hm, děkuji, nechci. JJ Nu nic, tak jsme pokecali s tou hezčí částí lidstva, patřící do Bohumilic,  sousedících nalevo od našeho deštníku a nejen s nimi. J

 A to že vody bylo opravdu dost, nás přesvědčil sv. Petr na startu, kdy na nás, čekající na výstřel, padaly provazy vody. Než jsme doběhli, byli jsme „turch“. A „turch“ jsme byli v čase 26,25 sekundy. Pejša trošku prostříkal, ale ty dvě sekundy navíc už to nezachránily. Ale poslední jsme nebyli, akorát jsme, doufám, pro dnešek opustili pozici v elitní desítce. Byli jsme hned za ní, jedenáctí z 19. týmů mužů. Po nás následovala přerušení pro déšť, nu a my šli sušit, přezouvat a ždímat. Nakonec jsme tak vyždímali, že Volyňka hnedka stoupla o metr…

Nakonec jsme zůstali až do konce, i když jsme chtěli jet po holkách domů. Pejša vzal ohled na mne, toho času píšící druhý článek na webové stránky ligy, a tak i finále na dvě B a jedno C jsme zhlédli. Nakonec jsme si i pro cenu došli. Nejlepší cenu asi tvořilo 7 vlněných čepic, „strop“, ty se budou v místní tvrdé zimě a chladném létě hodit. Je přeci třeba mít nějakou ochranu. Jóó, doba ledová je doba ledová.

Pak jsme avii z bahna vykopali, Pejša jak trucktrialista přejel všechna úskalí trati a v pohodě dojel na hlavní cestu. Honák původně zamýšlel navštívit metalový festival Na Nové ve Volyni, ale pro nedostatečně bujnou kštici na hlavě, nedostatek tetování, absenci chřestících řetězů a pro celkový nevhodný zjev tam nebyl připuštěn. Taky ho Pejša řádně vyplísnil, že přece nepojedeme domů ve dvou.

A po úklidu hadic jsme na chvilku sedli a s Pejšou vypili polovinu naší tekuté výhry. Začíná doba dovolených a je třeba na chvíli orazit. Tudíž až dojede pánská jízda z „Českého Švýcarska“, přijde čas na další soutěž ŠHL v Žernovicích. Takže se mějte fajn a spěte v leže.

                                                                                                                                       MaK

zpět