Náš podzimní miš-maš

Nu tak nám skončil ten náš cirkus zvaný ŠHL, který jsme i přes neplatný pokus na Staších dokončili v elitní desítce celkového pořadí. Uzavíráme prakticky první desítku bodování ze ziskem 65 bodů. Mohlo být lépe, těch devatenáctek mohlo být víc a ne jenom jedna. Máme co vylepšovat, 19,67 sekund to se dá dost stáhnout. Uvidíme příští rok.

Nu a taky, že je podzimní sobota a z dalších různých důvodů dalších, že jsme třeba neměli žádný zásah pro pátou skupinu výjezdu. Nebo že Wenna s Honákem se proměnili v Bořky stavitele a opravili u nich doma zídku, jsme se tak nějak rozhodli, že si uděláme pečené prasátko a k tomu něco dobrého na spláchnutí mastnoty.  Inu důvod se vždycky najde.

Před naším prasátkem jsme ještě naposled provětrali naši mašinu a hadice. Bylo třeba vyzkoušet novou savici. A protože za týden, resp. za 14 dní do toho praští „Šit“ a Lenka Staňková, tak místo oblíbeného nočního náměstí krásného místečka jménem Frymburk nás čekaly mírně radioaktivní Mydlovary (byl zde upravován uran) aneb naše letošní zkouška JčHL. Mírná trať, lehké terče, to bylo hratelné. Nu, když jsem tak chodil kolem roztaženého béčka, tak jsem si říkal, jestli se mám smát nebo nadávat. Načež jsem si tak poznamenal: „.Hoši, tohle bude drahý“.  Takže po pořádku, mašina – zavřený kohout od béčka.. Rozdělovač – Fífa se patrně už těšil na prasátko, takže přehodil proudy… A protože nebyla voda, Pejša běžel jak Forrest Gump, až byl za čárou a dá se říct, že naštěstí nám dali Nko. Protože jestli to někdo natáčel, tak to bylo do Natočto..

Takže jsme dorazili domů a náš čekalo slíbené, do láku naložené prasátko. Jak říká „Benžo“, „píchli jsme svini..“ Ten tajemný lektvar na spláchnutí mastnoty bylo zlato. Resp. Otavské zlaté ze Strakonic, taky příjemně pitelné pitivo. Takže hudba hrála, pivo se pilo a dobře bylo. Akorát se Vám nesmí stát to, co se stalo mě. A to, že jsem po příjezdu z Mydlovar, posečení zahrady, prostříhání buxusů prostě naprosto vytvrdl a zatuhnul, tudíž mě po telefonu budil Pejša, „kdepa“ se to vlastně nacházím.. Bohužel pocit únavy se nepodařilo přepít a já zamířil posléze na nedaleké „kutě“. Tudíž jsem omlouvám za brzký odchod, ale „hubu“ jsem si málem roztrhl.. Nicméně „prasíče“ se peklo a konzumovalo až do druhé hodiny ranní.

V neděli nás pro změnu čekal vstup do fotbalové kvalifikace vesnické „čutané“. Na našem horním plácku nás v přípravném mezinárodním utkání prověřil výběr Nicova. Aby motivace byla větší a hráči nabuzenější, tak za výhru byla vypsána prémie 20 piv. Sestavu určoval samotný kapitán zdíkoveckýh „sešívaných“ Vašek Kraml. Věrného nahrávače na góly měl v podobě Pejši. Skoro nepropustná zeď vzadu jsem byl já. Mladou krev zastupoval budoucí Rosický Honza Pekařů. A protože si fotbal vybojoval, tudíž není „mrtvý“ Homolka, v našem případě Michal..:-D  A zdíkovecký „dorost“ doplnil podsaditý „Gatusso“ Míša Prudík.

Mač to byl těžký, hosté přeciž byli mladší a běhavější, a to hlavní – měli v bráně „chobotnici“ neboli Vaška Mužíka. Nu a tak vyhráli 4:2, čímž Vašek Mužík, toho času zaměstnanec Vaška Kramla přišel o vánoční premie..:-) To ne, inu tak jsme se spravedlivě o placení dvaceti piv pro vítězné mužstvo podělili.. Ale zajíci se počítají až po odvetě…

Asi bude momentálně následovat spisovatelská pauzička, bo prozatímně nevyvíjíme skoro žádnou činnost. Až se něco zpukntuje, určitě něco pisnu.. Teda, pokud to nezapomenu, nebo mě nevyměníte..:-) Taky mi může zatvrdnout inkoust, či se mi zlomí husí „brk“ ..:-)

                                                                                                                           MaK

 

zpět