Včera u Volyňky v Nišovicích…

Hm, tak po dvou letech mám dost podstatný problém… Nevím, jak to mám napsat, ale třeba se sem tam nějaká ta slova ve věty spojí... Nu dobře. Včera u Volyňky v Nišovicích - dvacátý na řadě, zamotané hadice C, čas 56,96, 21. místo. 43 bodů v celkovém hodnocení ŠHL, což je sice hezké oproti loňsku, ale 16. místo celkově…. Jinak

 

NO COMMENT….

 

Teď by měla následovat nějaká vtipná replika nebo hláška, na kterou jsou všichni zvyklí. Ale žádná mě prozatímně nenapadla… Dám oběd a třeba mě něco napadne, jak to zlehčit. Bo mozek potřebuje též nějakou tu živinu, aby nervová vlákna něco vypotila…

………………………………………………………………………………………..

Nyní provedeme rozbor sezóny. Na nástřiky se trápíme, ty nám fakt nejdou. Na sklopky to leckdy i proudaři bok po boku doběhnou a leckdy i správnou díru trefí, někdy v totální tmě za svitu luny a svíček ze hřbitova na Staších terče v „haluzovém“ čase 20.98 sekund rozsvítí. Někdy však místo taktické přípravy a sondování soupeřů se lidově řečeno jde „pařit“ a to se pak potom opravdu běhá těžko… Pravidlo 1 - pro příští rok: před soutěží se nebude „chlastat“… Pravidlo 2 – když už, tak „Na Koreji“, kde Vojta poručí „žito“,v Česticích nebo doma u Ludvy… J Pravidlo 3 – když už, tak maximálně do půl promile…. J Pravidlo 4 – domů z tahu se chodí v době, kdy je nejmíň hodin, tj. sekundu po půlnoci… neboli po příchodu domů pomodlit, vyčurat a spát… Jinak budou padat jiné „haluze“ kolem 30 sekund a horší.. A to fakt budeme dostávat za to ceny v podobě paprikáše, který – jak doufám – visí ještě ve věži…

Jinak děkujeme všem a všemu za podporu, které se nám dostalo. Kájovi Tomáškovi, veliteli Fandovi „Šarkánovi“, starostlivé „starostové“ Doulině, klukům z béčka, kteří snad budou taky jezdit na více soutěží, holkám, které se do toho taky snad dají, všemu hasičstvu ve Zdíkovci a v přilehlých „aglomeracích“ a samotách. Dále děkujeme Václavovi Kramlovi a od něj pronajaté louky místním družstevním „kolchozníkům“ za umožnění tréninku u potoka v prostorách „Oulišť“ za bývalou elektrárnou... Co se týče tréninku, děkujeme též klukům ze Stach za jejich občasná vycházení vstříc a za využívání jejich tréninkové plochy… (p. s. tímto děkuji osobně „Kendymu“, že mě podpořil dvacetikorunou a umožnil mi tak Kofolou doplnit stav kofeinu…J)

Nezapomínáme s díky na  Elišku, Eduš, Máničku, Verču (dokonce s měkkým i na konci ve slově Verči..) a na další holky z čestického „Podlešáku“ za vystoupení na našich slavnostech, za fandění na několika soutěžích poblíž a za zajímavou „prohlídku“ kulturního života v Česticích…

Jsme to holt pašáci, na 16.místě... Jinak doufám v lepší další sezónu, kdy snad budeme trošku víš, protože dost týmu říká, že na to máme… Je to taky ostatně pudová záležitost – buď to „pude“, jako že by mělo, nebo to „nepude“ …J Je to sport, když nejde o život, tak jde o houby.. (ono slovo na h a končící o jsem opravdu nebudu psát).  Spálená ruka to je prkotina, neroztažené hadice – to se taky povede maximálně třikrát za sezónu… Ale pořád tu snad se najde partička lidí, která ten „dvoukolák“  se zdíkoveckou hasiččinou potáhne dál… třeba za stabilnější pozicí v první desítce.. 

The Beatles zpívají…. „I believed in Yesterday“…tj. věřil jsem ve včerejšek…. Já bych dal, (ač levicově nezaměřen…): „ I believe in Tomorrow…“ věřím v zítřek…. V lepší zítřek…                  

                                                                                                                           Mak

 

zpět