Pojednání o příchodu masopustu 2009

 

21. února 2009 – 7:45. Do krčmy U Vondrků naivně vstupuje na domluvený čas v 8:00 první „vlaštovka“ masopustního průvodu ve Zdíkovci, bubeník Dušan.. Jaké je však jeho překvapení? Uzří však jen kamna roztápěná Ludvou  a rozespalou paní Vondrkovou, odmítající Pájovi Bezuchů nalít již „iksté“ pivo.. JJ. Nu, to je prostě tak, většina masek se dostaví ke gulášové polévce kolem deváté, a to už fakt musí být…

Nakonec je vidno skoro každou  klasickou masku. Šašci, klauni, víly, pohádkové bytosti, línající medvěd nebo bobr nebo co to bylo…J, švihácký voják s bubnem, žabička, hajný, mnich, baba a její sestřenice baba Jaga s tří rychlostním koštětem a s ochranným „protektorem“  proti zimě.. Nechybí „šelma“ sedlák s kobylou, kterou drží zkrátka, oslovující ji: „hajtro, dobytku, salám Tě volá, apod.“, načež se kobyla několikrát dožaduje návštěvy veterinární inspekce a posléze vstupu do JZD…

Dále „vyrostly“ v mechu a kapradí dvě krásně jedovaté prašivky, rozlévající „jed“, na traktůrku posléze jezdila opice „Richard“ lat. gorilus šimpanzus… Dále se dostavil vážený „orgán“,nečinný v trestním řízení,  všemi mastmi mazaný a pokuty vybírající příslušník SNB a potřebná maska v tolika záplavách sněhu – bodrý cestář s kýblem soli a lopatou…

Samozřejmě tancem a převážně zpěvem nás doprovázeli: „unterfýrer“- bubeník Dušan,  vodník Martin na „garmošku“, zajíc - saxofonista Tonda a od originálu nerozeznatelný trumpetista „Ozzy Osbourne“ – Jirka!!!

V čele grupy stál však promovaný patolog a zkušený veneropraktik(odborník na různé pohlavní choroby, s přihlédnutím ke kapavce…) MUDzR. (Medicínus Uviděts Dávnos z Rychlíkus) Josef Beneš , který  za minulé doby povýšil dokonce i na  PUDr. (Posunovač U Dráhy….), obléknuv v bílí plášť Jednoty s dlouhými gumovými rukavicemi, určenými na „prošátrání“ všech hlavních a pohlavních dutin... Prostě doktor, který si do toho nenechá „sráth“… Doprovázela ho věrná a slušně tvarovaná sestřička Romanka, o níž je blíže známo to, že mu ráda podrží…. Tu a tam lékařské nářadí, brašnu a tak…

Po společném fotu následovala typická a tradiční cesta plná různých koblih, slanin, topinek, chlebíčku a chlastu, co je ho na světě.. Po poledni následovala dolní část Zdíkovce a pro některé z nás i navštívení 6 chalup ze 20 v Hodoníně. Z jídla a chlastu bych zde vypíchl zejména velmi „žravé“ bramboráky p. Marcela Blažeje,  ledovou becherovku p. Boříka a v posledním domě u naší „Romanky“ lahůdkové utopence a koblížky paní Kůsové…

Takže konec a počítání penízků následoval asi tak v půl osmé večer. To by jeden nevěřil, že Zdíkovec a i Hodonín jsou tak rozlehlé vesnice… Tímto děkujeme Kájovi Tomášků, že nás promtně odvezl a přivezl z Hodonína, čímž nám ušetřil cestu a zabránil tak pocitu útrpného střízlivění..

Nakonec se  končilo u nás v hospodě v době, kdy patrně věřící lidé pomalu stávali na nedělní mši.. Patrně možná někteří šli na Stachy, pokud se tam patrně konaly šibřinky, o čemž se vedl spor, jelikož jsme neviděli žádnou zvací ceduli… Asi je patrně už místo sálu bazén.

Abych řekl pravdu, dál nevím, jakožto kobyla jsem měl těžkou šichtu a šel jsme se ustájit kolem 10 večer. Tímto vznáším oficiální apel na Greenpeace, jihočeské Matky, Děti země, Hnutí Duha a KRNAP,TANAP a NASA, aby s tím sedlákem do příštího roku opravdu něco udělaly.. Jinak ho plesknu oháňkou,až zmodrá…J

                                                                                                                           MaK

zpět