Sv. Lucie ve Zdíkovci v roce 2007

 

Na 12. prosinec se jistě těší všichni pánové a chlapci ve Zdíkovci a všude tam, kam zacházejí zdíkovecké sv. Lucie. Stejné to bylo i letos. Již po mnoho let takto „Lucky“ vycházejí za setmění v předvečer svého svátku a navštěvují obydlí. Zdíkovec je vlastně široko daleko jediná vesnice, kde se tato prastará předvánoční tradice zachovala.

Sv. Lucie vcházejí do domu oblečené v bílých šatech a se závojem. Začínají zpěvem písně o legendě a mučednické smrti sv. Lucie, která pro svou křesťanskou víru byla popravena, neboli „…nechtělááá si kráále vzííít,  rozhodlaáá se zeéémříííít…JJ“. 

Vyzbrojeny dřevěnou břitvou, hřebenem, nůžkami, kartáčem, vědrem s holícím krémem a nepřeberným množstvím voňavek, parfémů a podobné drogerie  J  si posadí každého pána nebo hocha na židli. Pán je posléze „vyfešákován, oholen, učesán a namydlen“. Za toto „zkrásnění“ pán obvykle zaplatí nějaký ten peníz do kasy Černé Lucie (vybrané peníze nejsou propity v hospodě, jak by se dalo předpokládat, ale poslouží hasičům na nákup všemožných dobrot pro naše nejmenší na dětský den J).Poté se Lucie opět rozloučí písní a se slovy díků zamíří o dům dál, kde jsou již nedočkavě očekávány.

Někteří pánové však proto „zkrášlení“ nemají pochopení.  Se slovy: „smrdím jak stará k..va“ J  ihned po návštěvě Lucií míří do koupelny a snaží se smýt onu „vůni..“ J.  

Sv. Lucie ve Zdíkovci  patří k předvánočnímu koloritu stejně jako výzdoba adventních věnců, pečení cukroví a předvánoční úklid. Ať už člověk „voní“ jakkoliv, stejně ví, že za rok 12. prosince se opět otevřou dveře a vejdou bílé oděné postavy s lucerničkami v jedné ruce a „drogistickým zbožím“ v druhé.

Sv. Lucie tak dostojí slibu, který se ukrývá v jejich písni: ..“ že za rok ve Vašem domě opět se sejdem…“

 

Teď mi promiňte, musím se jít umýt… J                      

                 

 

                                                                                                                           Autor: MaK

 

 

zpět