Zápas v ledním hokeji

 

Abychom nezakrněli, resp. aby se nám nezkrátili před další sezónou svaly, přišel Honza Doule (dále jen Honák, nebo Hony…J) s nápadem uspořádat zápas v ledním hokeji „Zdíkovec“ proti „zbytku světa“…. Nápad získal dobrou podporu. Připojili se také lidé,  kteří naposledy drželi hokejku v ruce někdy v roce 2000…J

 Hlavní problém se ukázal čas utkání. Na vimperském zimním stadionu se hraje skoro celý den, led je zamluven na dlouho dopředu. Nakonec se Honymu povedlo domluvit termín na  8. prosince 2007 od 22:45 do 00:15. Navzdory pozdnímu nočnímu času se dostavilo na zimák 20 borců s hokejkou, bruslemi a touhou dostat tu „černou gumu“ do soupeřovi branky. Přišli jak ze Zdíkovce tak z přilehlé „Evropy“ – ze Stach a stašských osad, Vimperka, Vacova atd.

 Rozdělení borců na dva týmy bylo jen dílem okamžiku. Nechyběli ani dva kvalitní gólmani. Jak velí pravidla hokeje, na každé straně se hrálo pět na pět se střídáním hráčů z lavičky. Ti co nastoupili za „Zdíkovec“, oblékli navíc zelené rozlišovací dresy. Čistě ze Zdíkovce  to byli tito hráči :Útočníci: Smáža, „moje maličkost“ a Honák. Obránci: Víťa, Wenna, Pejša.

 Od první minuty se hrál kvalitní hokej s nasazením a se šancemi na obou stranách. Gólmani si určitě zachytali…Převážně brankář „zbytku světa“, který čelil šancím, které patřily do kategorie „vyložené“. Nicméně i když dělal, co mohl, na některé střely nebo útoky „Zdíkovce“ byl krátký. Tudíž skóre pro „zdíkovecké“ začalo pomalu narůstat…

 Čas hodiny a půl vyhrazený tomuto hokeji se postupně naplnil. A protože soupeři párkrát zazdili své „tutové“ šance nebo netrefili prázdnou branku, konečný výsledek byl dvouciferný ve prospěch „Zdíkovce“…. Kolik, to nikdo nedokáže říci, protože mnozí z nás přestali počítat skóre za stavu 7:0 pro „Zdíkovec“… JJ  (při přepočítání, kolik kdo dal branek, jsme došli k orientačnímu číslu 12-15 branek…J )

 Skóre po skončení zápasu nikoho nezajímalo… Hrálo se fér, bez tvrdých faulů a s volnějšími pravidly. Nikdo se nezranil, pokud nepočítám bolavé svaly na nohou, rukou, krku a v zádech následující den…

 Hlavní bylo, že se v 11 večer sešlo dvacet lidí s touhou obout brusle, vzít do ruky hokejku a  - pro některý z nás - si po dlouhé době zahrát hokej. Vedlejším důvodem pro nás bylo  „udělání“ žízně. Tento nepříjemný pocit posléze „odstranili“ výčepní na Hamajdě nebo v dalších vimperských hospodách.

 Honymu se akce povedla, všichni si zahráli.  Pro velký úspěch akce se plánuje odveta, a to  za 14 dní nebo spíše až po Vánocích.

 

Hokeji zdar                                                                                           

 

                                                                                                                                                           Autor: MaK

 

 

 

zpět