Expedice Anapurna – 9002 YNALOD

 Úderem 14. hodiny se mělo sejít  na 20 lidí ze „Šarkánova“ = Zdíkovce, (potažmo z Čestic…) u hasičárny. V tuto hodinu jsem já koukal na Pejšu, vyklánějícího se z okna, čekajíc, kdo vlastně ještě přijde…  Nakonec kolem čtvrt na tři dorazila různorodá skupinka, kterážto pojmenovaná „procesí k panence“ rozhýbala své nohy směrem podle tří barev – bílá, modrá,bílá -  rovnou za nosem, přes šestery kopce, šestery potoky, osmero mostů a patero lesů přímo do Dolan do hospůdky U Marťana = toď naší cesty cíl…

Honák to podle svých slov projel na kole, ale zřejmě jel jinou cestou, neboť jak Franta „Šarkán“ poznamenal, se jedná o kravinu…. Patrně Honzík vytrhnul z atlasu mapu Evropy v měřítku 1:5 000 000 a projel ji zkusmo prstem  od jihu na sever…

Nu nic, přeci jsme vyrazili…. Jak se říká, všichni šli jsme sborem, za tím prvním „Šarkánem“, a to po hlavní směrem nach „vacau“, tudíž naše procesí důkladně brzdilo kolem jedoucí provoz. V „Oulištích“ pak Honák znenadání zahnul doprava a my za ním, neboť jsme „čuli“ zradu, že to bude nějaká patálie… Byla… První zastávka na nás čekala až na Hamru, kde vyprahlý a žízní slintající Fanda „Šarkán“ poručil něco málo přes osm Plzní a dvě malé jedenáctky, navzdory mě, jakožto bernardýna výpravy,kterýžto po kapsách „krosny“ měl umístěné alkoholové zásoby pro  hodně vysláblé a mírně mrtvé, tj. slovenskou hruškovici ze Spiše a slivovici z Račova….

Honzík to naplánoval opravdu dobře. Nakonec se šlo opravdu přes hory, doly, černý les a kravince. Také jsme se setkali s elektrickým ohradníkem.  Žel některým z nás, potkavší vlastní nepozorností tento drát, se zježilo veškeré ochlupení na hlavě, obočí, na hrudi, v „mezinoží“ a v anální oblasti..

Cesta pokračovala přes Onšovice, kde se nám ztratil velitel, posléze naleznuvší s touto výmluvou: „ jsem kecal ze svým mistrem z dřevopodniku…“. Nakonec jsme trefili  a cíl naší výpravy byl dosažen. Sice jsme šli podle kompasu na jih a po určení azimutu nás polští celníci vrátili zpět, nicméně cíl byl přesně zaměřen a tímto jsme obsadili poslední vztyčné místo naší výpravy Anapurna – 9002 YNOLAD, tj. útulnou nekuřáckou  hospůdku U Marťana  v Dolanech, kde, jak poznamenal Pejša, to „všechno začalo…“

Usměvavá paní Martanová a stejně se tvářící vrchní strojník dolanských hasičů Milan Martan nám ukázali, že v Dolanech nejsou žádní troškaři, což se ukázalo nejen při donášce večeře. Tato večeře by spolehlivě nasytila armádu, ale ne na 20 hasičů ze Zdíkovce, kteří měli co žvýkat a koulet očima, (litujíc, že jako „hovězina“ nemají čtyři žaludky), aby tuto „dardu“  do sebe nasoukali. Možná se jedná o taktiku, jak vyřadit z boje pro příští sezónu jednoho ze soupeřů… J

Takže to pokračovalo tak, že „žejdlíky“ s Dudákem stačil Milan neustále doplňovat, čímž nám zvedal hladinu promile. Ale že jich bylo, ale bodly, sakra bodly… Nakonec Mates poručil ještě zmrzlinové poháry, načež byl funící a přežvykující většinou poslán pro změnu taktéž do oněch míst, týkajících se rektální oblasti… Posléze dorazila Helča a kapelník Martin byl obtěžkán harmonikou. Než ale hrábl do kláves (tudíž by místní přítomní „domorodci“ poznali, zač je toho loket, tj. hraje UNIKOL..), tak ho Milan předběhl puštěnou diskotékou z „kompu“…. Ale následně přeci hrábl do kláves a roztáhnul měchy…

Nakonec se to rozpilo a rozpařilo tak, že do Dolan musel dorazit čerstvý závoz z „pivováru“, neboť i „nepicí“ menšina začala postupně „lejt“… O náš odvoz, resp. některých víceméně mírně zpitých  (nicméně vytrvalci pokračovali nadále) se postaral Vašek Cajsů, který k půlnoci „protůroval“ Avii a i přes nedostatek nafty pro nás do Dolan promtně „zkáknul..“ Do té doby jsme si „zabékali“ a snažili jsme se vložit noty do známého Šarkánova hitu: „ jáááá máám úúúúdá zadřeného…“

Ale jo, bylo to dobrý.Cesta byla dlouhá, místy mokrá, sem tam se jednalo o zkratku, což byla delší cesta, ale o to horší, ale budiž…. Příkaz „Šarkána“ na příště  zní: připravit pohorky, nachystat turistické „fofr“ klacky a tradá….

(Napsáno přímo v Dolanech. Těžko navazovat na jednotlivé odstavce, resp. na toto obtížné téma, neboť Sam s Kapelníkem neustále chodili na záchod „loužit“, tudíž mi pokaždé přetrhli „niť“ a do toho Milan s novým „Králem Šumavy“…ale asi platí přímá úměrnost: čím více „Králů Šumavy“, tím delší toto dílko...)

                                                                                                                                 MaK   

zpět