Naše „střelba“ u dolanských „myslivců“

Tak jsme se zase v sobotu 21.8.2010 ve zdraví sešli. A to, světe div se, louky se zazelenaly a my byli v kompletním složení. Sice jsme vyrazili skoro každý po vlastní ose, Pejša s Avií a „vercajkem“, já za ním v jeho v subaru spolu s věrnými fans v podobě Ládi Caise a jeho švagra Lůdi. Do Astany za „Krojzigerem" se patrně chystají „velocipédisté“ Mates a Honák. A prověřené značky vozidel „vokázali“ Buky a Wenna. Nejlepší přibližovadlo měl patrně Fífa, t. č. jedoucí s osmikolovým jeřábem značky Tatra, nicméně tento skvost jsem na parkovišti hasičských vozidel nevynašel a Fífu jsme potkali po té, co  „vlastnonožně“ přebrodil příjemně studenou Volyňku, řkouc, že nechtěl dělat „haura“ před ostatními kolegy, kteří by jenom záviděli tuto „výzbroj“..

Důležité též bylo, že jsme stihli trénink. Fífa ho nedržel pořádně v ruce už fakt dlouho… (Rozuměj, milý čtenáři, jedná se o rozdělovač… ). Po našem tréninku sousedící plac obsadil údajný vlastník tohoto pozemku a počal stany stavěti, prase opékati a nějaké narozeniny slaviti. Tudíž doufáme tímto, že naše základna nepadla „za vlast“ pod prase pečící se ve vlastní štávě…

Na základnu jsme se dostavili jako třetí v pořadí. Kdyby to bylo na konci soutěže stejné, tak bychom se asi nikdo nezlobili. Honák se pochlubil s novou technikou nasazovaní proudnice. Při poloze ležícího „béčkaře“ jsem, koukaje na něj, si jenom ulevil: „Ku..a, on ji tam nedá…“ Dal a vystříknul. Co to bylo platné, naše dvacítkové prokletí od budilovské soutěže nicméně trvá dál. Pejša, mistr prostřiků, opět  trošku nezklamal a světélko v terčích stoplo časomíru v úseku těsně nad 20 vteřin, tj. 20,48. Tj. jak posléze datloval Honák zprávu do svého mobilu určenou pro mě, stačilo to na 9. místo celkově a až na Výškovice nás většina pronásledovatelů nepředběhla a zůstala tak za námi.

Takže docela spokojenost. Nicméně jsme si připadali jako správní myslivci.. Těm,  tedy v tom známém vtipu. Správní myslivci mají péro za kloboukem a koule jim lítají po lese. Holt budeme muset zajít za Vojtou, aby naše proudaře  naučil zamířit, zalícít a pořádně trefit díru.:-):-)

Dostali jsme též nabídku na finále, ale po mém odjezdu s Pejšou, jenž pospíchal oživit svou fotbalovou kariéru levého beka, stabilně hrající 1. B třídu za Stachy, jsme se ho nezúčastnili. Ale co. Dostali jsme za vystoupení mnohých cen. A když už u „myslivců“, tak něco z divočiny. Jako nejlepší cena pro nás byl bažant. Bohužel po místních lučinách a stepích se pohybuje málo této pernaté zvěře, a to tak, že mladší generace myslivců ji zná jenom z učebnic přírodopisu… Tudíž jakožto hlavní sponzor soutěže pomohla akutně vimperská nemocnice.. A cena „bažant“ (sice z porcelánu) byla na světě… Není to často o obsahu,  ale hlavně o formě, ne… Sice nebude bažant na víně, ale tento bažant jistě každému vyhoví a v lecčems odlehčí.. Ještě ke stáru, až půjdeme za veterány,  budeme rádi za našeho, erárního, hasičského  „bažanta“…:-):-)

To za týden nás čeká jiné haló. Cirkus ŠHL se zastaví za humny na Stachách. A my věříme a doufáme v přítomnost většiny zdíkoveckých fans. Prosíme, pojďte nás podpořit!!!! Ve Zdíkovci povoleno zůstat nemohoucím a domácí zvěři. Tudíž vytáhněte oranžová trička, mikiny s sebou, vuvuzely povoleny, bubny rovněž a hlasivky vyladěny. Ukažme na Staších všem šumavským hasičům, kdo že to tam bude mít domácí prostředí!!!!

                                                                                                                           MaK

zpět