Bohumilice aneb nastříkejte nástřiky.

Tak nám to pomalu končí. Naše smolná sezóna měla své předposlední šumavsko-ligové setkání třetího dne měsíce září na březích Volyňky v Bohumilicích. Čekaly nás tolik oblíbené a našimi proudaři milované nástřiky.

Nakonec systémem o „nás bez nás“ jsme se posunuli ve startovním roštu až na osmé místo. Dokonce jsme byli kompletní. Jinak provedení útoku proběhlo klasicky v našem nástřikovém průměru, který nevybočil z řady. Útok na jistotu a dobrou vodu zakončil Pejša v čase 26,42, což je náš lepší čas na nástřikové terče. Klasické je i naše letošní umístění, 13. místo z dvaceti přihlášených.

Nicméně jsme si ze soutěže udělali dýchánek, neboť jsme fasovali tácky, lžičky a nakonec slíbený dortík v podobě časomíry s naším rekordem od Alči za překonání dvaceti vteřin z Kalenic. Fífa se sice zdráhal, řka, že se na rekordu nijak nepodílel. Nakonec nepohrdl cca. 5 centimetrovým klínem z kraje potaženým marcipánem, pak už jsem menší nekrájel. I doubravickému trojáku jsme nakonec nabídli „štráf“, i když se původně obával, že dostane přes ústa. Klínek si zasloužili i Tomáš Voldřichů a Martin Caisů ze Stach za ochotnou pomoc při našich tréninkách na Staších.

Bohužel jediný člen, který by si zasloužil pořádný kus, a který se nejvíce přičinil o náš rekord, nedostal svůj díl… Pejša bohužel musel rychle odjet.  Tímto se mu omlouvám, že už jsem mu oný kousek, co zbyl, nedovezl. Potřebovalo to sníst. Nicméně slibuji, že o svůj dílek nepřijde… Na tomto místě bych rád poděkoval manželům Vaškovým z Poříčí, který nám ochotně zapůjčili mobilní přenosnou chladničku, zapojenou do zapalování svého auta, která takto uchovala v parném odpoledni dortík čerstvý a poživatelný. Děkuji…

A nezůstalo jen u dortíku, nakonec jsme pojedli ještě něco málo bábovky, a co zbylo, to jsme nabídli „bábovkám“ z Kalenic. Snad jim chutnalo stejně jako nám.

Ergo cíl byl dosažen, tudíž musíme vymyslet novou prémii aneb motivaci pro zlepšení. Nejlépe něco s marcipánem, ňam…

 

Mak

 

zpět