Budilov – pohroma favoritů


Jednoho krásného letního jedenáctého dne měsíce července se opět konala námi velmi oblíbená soutěž v Budilově na hasičském hřišti, které je dle mého mínění nejlepší v rámci celé ligy. Naše natěšení neznalo mezí, „bo“ po skončení soutěže hrábl do strun čekatel Českého Slavíka za objev roku UNIKOL pod vedením Martina Korluse. (Za tuto kapelu jsme bojovali v tvrdém hlasování na budilovských stránkách a nutno říci, že se nám to povedlo…)
Jelikož jsem opět chyběl já, točící pivo Na Koreji, opět mě nahradil Martin Šíp. Nicméně byl jsem v pátek poctěn návštěvou zdíkovecké delegace. Když jsem je viděl ve dveřích, potichu jsem je proklel, že si vybrali den. Kromě stolu štamgastů všude narváno a já už v nohách minimálně 10 kilometrů po prostoru 30 x 10 metrů.. Nicméně i delegace pod vedením Pejši se usadila a počala požívat alkoholické nápoje, zejména Krále Šumavy. Načež v průběhu pozdního večer proběhla taktická porada na zítřejší soutěž v Budilově. Nakonec Vojta bouchnul do stolu a „dej jsem to, co se tu píje…“. Jasná volba padla na Jacka Danielse, neboť je třeba doplnit sbírku prázdných lahví ve výloze hospody…
Další den již „manšaft“ vyrazil do Budilova – většina již skoro vystřízlivěných.. Čekala je nádherně připravené hřiště, zámková dlažba a pohodoví parťáci z Budilova. Soutěž se stala pohromou favoritů. Někteří z nich nezvládli tlak a skončili daleko mimo svá obvyklá pořadí. Jediný tým překonal 20 sekund a ten vyhrál. To Zdíkovec dle slov Wenny šel na jistotu a došel si pro čas 23,04 sekund, což znamenalo nejen 9. místo, ale i přísun 7 bodů do bodování ŠHL a průběžné 16 místo.
Po soutěži část mužstva odjela domů s drobnou zastávkou „Na Koreji“, kde mi byl oznámen výsledek. Na místě se rozhodla pařit skupina Wenna, Pejša a Šípi, k nimž jsem se v jednu hodinu po půlnoci (poté, co jsem vyrazil poslední „bumbaly“…) připojil cca. na hodinu i já.. Jelikož jsem opět musel otvírat a duševně se připravit na předání hospody, po druhé hodině ranní jsem vyrazil přímým směrem „ nach“ postel a ponechal Wennu s Pejšou svému osudu, zejména krásně vonící česnečce po ránu, připravenou osobně Petrem „Kaňourem“ Hanzalem… Tímto také děkuji Vojtovi „Ouškovi“ za bezplatné zkonzumování klobásy s tím, že v Kalenicích platím já plus „paňák“ k tomu.
Jelikož už ani nevím, jak vypadá naše mašina a jak hadice (neboť momentálně mám v hlavě představu, jak vypadá sud piva, láhev rumu a echt „turek“) , určitě tento týden vyrazím na všechny dostupné tréninky a na soutěž v Kalenicích. Věřím, že tam pár bodíků přibude a my se trochu „šoupneme vejš…“

MaK


zpět