Cementu zdar aneb jak se zdíkovečtí „fachmani“ činili

 

Přišla další sobota a my místo stříkačky, hadic a rozdělovače jsme vytáhli zednické lžíce, kladiva a montérky a nastoupili k dohodnuté brigádě u p. Zídka v Bořanovicích. Nám, zdíkovecké partě „ukrajinských“ dělníků či také studovaným strojařům, mechanikům, „ajťákům“ a ekonomům velel zkušený mistr na slovo vzatý Vojta Bláhovec.

Je to první zedník v republice vyznamenaný prezidentem za kvalitní práci Řádem ztvrdlého cementu a za přínos českému zednictvu má propůjčený Řád zlaté zednické lžíce… Naše různorodá partička přeci jenom získala nějaký ten zednický „fištrón“, především na stavbě domku u Majky Bláhovců a jakžtakž  ovládá a dokáže teoreticky vysvětlit zednickou latinu - šalung, ciment, fanku apod.

Rozkaz, ten zněl jasně… Postavit zdi a příčky budoucí bourárny dobytka. Složení stavební čety se průběžně měnilo (ten nemohl ráno, ten odpoledne, ten někam musel jet apod.). Pak se to ustálilo na cca. 8. lidech. 4 zdili, Buky s bráchou Martinem a Petrem Jabůrkem na to kydali namíchanou maltu. „Vrchní traktorista“ Wenna kromě zdění měl další důležité úkoly - vozit cihly, vozit písek a úkol nadlidský a hodný jeho síly - nosit pivo… „Králem míchačky a cimentu“  byl Pejša, u kterého jsem měl tu čest být odpoledne zaměstnán i já. Sice jsme se dvakrát střetli lopatou nad míchačkou a písek letěl všude jinde jen ne do ní, což Pejša kvitoval nějak o tom, že se na to může „vykašlat“. Ale potom už byla naše malta tak dokonalá, že jakékoliv zlepšení malty by bylo krokem zpět.

Dílo rostlo před očima, dokonce i rovně. V 6 večer jsem dozdili, umyli nářadí a vyrazili domů, resp. do hasičárny „kousnout“ další soudek piva a jiné poživatiny. Důvodem byla skromná oslava spojených 2 narozenin a 1 svátku, resp. ukončení léta, jak si to Píďa sama nazvala. Takže se jedlo, pilo, debatilo a probíhala soutěž o naložení očesané stříkačky do vybraných kufrů různých aut (stříkačka měla další den vyrazit na cestu směr p. Nevřela na Opavsko..). Vítězným kufrem se stal ten u Matesovo Fabie..

Nakonec den utekl, docela se to povedlo a poslední „fachmani“ odcházeli s cementem ve vlasech kolem půl třetí ráno. Myslím, že bychom mohli jít zas - jednak zdít a jednak pít..

                                                                                                                           MaK

 

zpět