Nástřiky v Bohumilicích aneb

ve stínu oslav 100 let SDH Zdíkovec

Předposlední soutěží tohoto ročníku ŠHL byla ta v Bohumilicích na hřišti hned vedle řeky. Na tomto místě je třeba říci, že klidná říčka se vlivem přívalových dešťů se změní v bouřlivý živel, metrákové kameny se smýkají jako byly z polystyrenu  a voda zničí vše kolem původního koryta řeky. Také hřiště v Bohumilicích nezůstalo ušetřeno a následky zkázy jsou patrny dosud a dlouho ještě budou… Takže bohumilickým hasičům a všem v Bohumilicích  - všechna čest, jak jste se s tím vypořádali…

Zpět k soutěži, i když se o tom moc napsat nedá. Na naše „oblíbené“ nástřiky jsme šli druzí a skončili časem 30.29 sekund na 17. místě vinou zamotaných hadic na „béčkách“… Bohužel nedostatek tréninku, absence našich fanoušků a holek z Čestic, „dvojka v žíle“  po předchozí akci u některých „požárníků“ (viz. dále…) nástup do nové práce a i starosti ohledně  menší „havárky“ mého vozidla, (promáčklý pravý zadní nárazník, kastle a pravý bok od brzdící dodávky, jejíž řidič brzdil i očima, ale nepovedlo se…) je asi hlavní důvod tohoto umístění.

Dalším podstatným důvodem byla společenská akce ze dne 4. září na téma 100 let sboru SDH Zdíkovec  konaná v na den otevřeném hostinci U Šenkýřů, tedy na místě, kde jsem po pravdě nebyl asi deset let... Ale když se trošku zamete, okna se umejou a osadí se stoly a židle, mimo jiné půjčené z Jaroškova, tak se nakonec sejde přes 80 lidí. Tito naši hosté posléze popíjejí jedenáctku a Klostermanna ze Strakonic námi točenou a kvalitními „servírkami“ (jako je Eliška, Pejša, Honák, Mates a Buky) promtně toto pitivo roznášející…

Akci zahájil velitel Fanda „šarkán“ a osvětlil přítomným trochu z naší „dějepravy…“ .Jmenoval význačné členy, velitele, akce námi a našimi předky pořádané, soutěže v dávných dobách apod., význačné úspěchy jako byl postup dorostenek SDH Zdíkovec v roce 1972 na mistrovství republiky a na něm výborné páté místo. Pak následovalo „vox populi“ – neboli hlas lidu, hlas Boží.Tj. zdravice delegátů ostatních sborů, OSH a referát „Honzíka“ Doulů o soutěžní činnosti.

Následovalo „tajemství mistra kuchaře“ – výborný Katův šleh podle Rudy Paulíka. Po něm následovala „kulturní vložka“. Byl obnoven  spolek HUS ( Hasičský Umělecký Soubor). Dle rodinné tradice ho převzala Helča Samců a secvičila s ním dramaticko – umělecko – pěvecko – recitační pásmo.V něm působí „děti“, některé z nich (teda kromě Pídi…J) trošku poporostly (viz. Honák a jeho metr devadesát), zmužněl jim hlas a líce se pokryly fousem.. Nejstaršímu „dítěti“ bylo 58 a byl jím „Benžo“. Největší úspěch měla výchovná hraná scénka z malým „Zděňkem“ Pejšou, kterýžto jako „spratek jeden“ si hrál se sirkami a p. Bartůškem jakožto bodrým hasičem, tohoto malého „Zděňka“ zachraňující… Doufám, že bude video na našich stránkách… O působení spolku HUS hned projevilo zájem několik sborů, takže náš diář se asi zaplnil…J O následném už nemá cenu hovořit, ale sami víte, jak to dopadlo, leckdy i po 4 hodině ranní kráčí smutná střízlivějící postavička domů do postele…

Co na závěr.. Tímto se připojuji k veliteli Fandovi „Šarkánovi“ na závěr jeho zdravice, když opakoval poslední slova prvního starosty po ustavující schůzi SDH Zdíkovec v roce 1909… Po sokolsku:  „NA ZDAR!!!!!!!!!!!!!“…..

 

 

                                                                                                                           MaK

zpět