12. soutěžní zastavení - Bohumilice

(tak jsme ty terče „načurali“ pod těch 30s..)

 

Potomci bohumilických hasičů, kteří za vlády „starého Procházky“ - Franze Josefa v roce 1888 založili v Bohumilicích sbor dobrovolných hasičů, připravili na sobotu 6.9. ke 120 letům sboru pro současnou generaci „soptíků“ ve věku 0 - 99 let výbornou soutěž na nástřikové terče. To, že Pejša polechtal plyn naší Avie a zakroutil volantem směr Bohumilice, se bere jako samozřejmost…

Člověk ale po příjezdu se ani nestačil rozkoukat, natož aby něco nasál - převážně atmosféru (ale i nejen tu…) a už si to „štrádoval“ na start. Wenna vyšel vstříc Budilovu a vyměnil naše 16. místo na startu za jejich 2. Na start jsme šli s drobnými obavami, co to udělá s mašinou. Den před tím jsme ji málem zadřeli, všechny kohouty na rozdělovači omylem zavřené udělaly své…. Nakonec to bylo tak, že nám ten velký tlak „jen sundal“ šroubení ze savic...  Nasadili jsme ho dopoledne před soutěží. I tak cíl byl jasný, aspoň pod třicet…

Mašina to zvládla víceméně dobře. Mít trošku lepší proudnice, tak by Pejša „nenačurával“ terč asi 8 sekund. Ale přeci jenom to stačilo pod 30. sekund, 29,68 sec, tj. 16. místo z 25 přítomných týmů. Budiž tedy, tak se nám to povedlo, mission complete….

A pak už zbyl čas na to sání… Začal jsem to já, jelikož den poté jsem zas o rok starší, takže Klostermmánek tekl „čůrkem“. Tak nějak se dá nazvat ten proud, bohužel dost to pěnilo.

Navzdory původní verzi chvilku zůstat v Bohumilicích jsme se nalodili na ten náš „koráb“ a přes 3x přejeté koleje „pošumavské strely“ a kolem Wennou vlastnoručně posečených luk jsme na chvíli zastavili v Bořanovicích. Tam Wennův kamarád Péťa otvíral slavnostně ve své stodole „bořanovický skate-park“ v čele s monstrózní U-rampou. Takže přítomní „skejťáci“ se určitě vyřádili. Soudek piva na „žížeň“ a flákoty vepřových „styků…“ pečících se na grilu umocnily slavnostní ráz akce.

Po promítnutí čínské parodie na J. Bonda hrábl do strun mě dosud neznámý „bič boží“ s repertoárem rockových „fláků“.. To už jsme pomalu loučili a chystali na odjezd domů.

I když je bohumilickým hasičům 120 let, vypadají poměrně mladě a čiperně. Takže jim přeji ještě minimálně 2 -3x tolik. Třeba se v Bohumilicích při oslavě 250 let zase všichni ve zdraví sejdeme? Teda, samozřejmě pokud nás naše pravnoučata nezapomenou vyndat z mrazáku a po pozvolném rozmražení nám bude řečeno: „ dědo, babi, hybaj, v Bohumilicích je soutěž…Reálně to vypadá spíš takhle nějak touhle dobou v tomhle složení příští rok a věřím, že i v roky další…

                                                                                                                     

 

      MaK

 

zpět