Bohumilické nástřiky na konec

Ty krásko, tak a to je konec, tády, dády, dády dá. Jak rychle to začalo, tak to rychle i skončilo. A 4. září nás čekala poslední soutěž, tentokráte pořádaná opět v Bohumilicích, ale ne mysliveckou „cháskou“ z Dolan , „nóbrž“ domácími modrokabátníky.

K závěru sezóny nám chyběl opět Fífa  na rozdělovači. Musel opět za hezkého počasí lanovku na Churáňově pro kochající se Šumavou pouštět. No, my jsme se kochali taky, když Pejša v klidu v Avii na dvojčičku supěl k „hospůdce“ do vimperského kopečka. Následně nás překvapil. Jel až tak rychle z kopečka, že nám nestačil tachometr, takže de facto ukazoval rychlost 10 kilometrů za hodinu.

 Jakožto desátí celkově, jsme šli  na řadu sedmí. Opět nám pomohl a do síně slávy posléze byl uveden jako nejlepší troják sezóny Pavel Uhlík neboli Trojlama z Drachkova. Pájo, děkujeme za všechny závody, které si po dobu Fífovy nepřítomnosti za nás šel. Byl to fakt strop. Nu a tak si vyběhneme, Honák načurá dřív terče v čase 23,6 a něco. Pejša nezklame a čas 25,85 je na světě. Jelikož jsme tímto odrazili dorážející soupeře, přísun bodů nám stačil na elitní desítku celkově, tj. desáté místo. Deváté bylo fakt blízko, stachovská „křivda“ v podobě (ne)napouštění vody do kádě při prasklé přívodní hadice nás zatím nepustila, ale dál to řešit nebudeme. Takže docela spokojenost.

Na odlehčení během soutěže jsme si zahráli petanque. No někteří hráči fakt to umí s dvěma koulemi, používají je docela správně. .. :-D To nás tak chytlo, že koule lítaly fakt místy daleko.

Na konci jsme příjemnou soutěž opustili a do Vacova na vyhlášení se řádně ustrojeni dostavili. Pak jsme dostali oficiální „glejt“ toho, že jsme letos definitivně desátí a mohlo se začít „lejt“. A hned zostra. První poroučím já: „Hospodo, 8 (jak říká Pejša – „rozkročenejch“) Jacků Danielů a dvě koly!“ Paní vrchní na mě koukala jak na svatý obrázek a pak pravila „  Hoši, odkud jste, že jdete hned do plnejch? Votoč se, jo ze Zdíkovce, strop“. „Žito“ jsme polkli, i když to Pejšovi kroutilo palce u nohou, ale když už , tak už…

Nu a pak to začalo, a pokud Wennu s Pejšou dovezli pekaři domů, tak to snad pokračuje ještě teď. Ale to snad ne.. Ale bylo to divoký, prostě klasická patálie do 4 do rána a dále. Když takhle zapíjíme 10. plac, to by mě jářku zajímalo, jak by to dopadlo třeba se 6. místem celkově. To se fakt nechám překvapit.

Takže konec dobrý- všechno dobré. Sezóna nicméně pro nás ještě nekončí. Ve Frymburku a na Hluboké je prý taky hezky a mají tam pěkně tvrdou konkurenci. Tudíž o nás ještě uslyšíte, než započne náš podzimní režim.

S přáním vydatné česnečky a měkkých jater a žádných bílých myší.   

                                                                                                                           MaK

zpět